Kondylomata (condylomata accuminata), česky genitální bradavice nebo venerické bradavice, špičaté kondylomy či fíčky je infekční onemocnění způsobené lidským papilomavirem (HPV). Jedná se o jednu z nejčastějších sexuálně přenosných chorob v České republice a je velmi častým důvodem k návštěvě gynekologické ambulance. Nebezpečí přenosu je značné při vaginálním i análním styku, při orálním sexu je riziko nákazy výrazně nižší. Hlavními rizikovými faktory jsou sexuální chování (brzký začátek pohlavního života, počet a četnost střídání partnerů), stavy s oslabením imunitního systému, těhotenství, kouření a užívání alkoholu či drog.
Inkubační doba je poměrně dlouhá. Pohybuje se mezi 6 týdny až 8 měsíci. Po pohlavním styku s infikovanou osobou se na poškozeném místě sliznice objeví malé, měkké, bílé nebo růžové bradavičnaté útvary, jejichž počet a velikost se zvětšuje. Mají rozbrázděný povrch. Tlakem, třením, nebo i zapařením může dojít k narušení jejich povrchu, mokvání a rozvoji sekundární infekce. V některých případech, například při zanedbání či špatném ošetřování, případně u osob se sníženou imunitou, nabývají charakteru květákovitých ložisek a narůstají do rozsáhlých rozměrů. Infekce HPV virem může být však také zcela bez příznaků, virus je přítomen v pokožce (epidermis) a daný jedinec je jeho přenašečem bez zjevných projevů nemoci. Genitální bradavice se u žen vyskytují na zevním genitálu, v okolí řitního otvoru, poševního vchodu, dále v pochvě či na čípku děložním. Pokud prorůstají do řitního otvoru, mohou se podobat hemeroidům.
Prevence genitálních bradavic je obtížná. K nákaze může dojít i máte-li během pohlavního života pouze jednoho sexuálního partnera, je-li tento partner nosičem daného viru. Chráněný pohlavní styk také úplně nezaručuje, že se touto sexuálně přenosnou infekcí nenakazíte (kondom poskytuje vysokou míru ochrany, nicméně HPV žije v kůži i v oblastech, které nejsou při sexuálním styku chráněné a proto může dojít k přenosu viru).
V posledních letech je v popředí zájmu účinná kvadrivalentní vakcína Silgard (očkování proti karcinomu děložního čípku působící proti 4 genotypům HPV: 6,11,16 a 18), která kromě ochrany před rozvojem karcinomu děložního čípku chrání cca 90% očkovaných žen před vznikem genitálních bradavic. Je určena pro dívky a mladé ženy ve věku od 9 do 45 let. Největší přínos má, pokud se aplikuje dříve, než dojde ke kontaktu s HPV virem, tedy před zahájením pohlavního života. Samotné onemocnění již nevyléčí.
V případě genitálních bradavic neexistuje léčba se stoprocentní úspěšností, neboť lze léčit pouze projevy nákazy a nikoliv vymítit vir z organismu postižené ženy. Proto se bohužel nedá vyloučit ani riziko návratu onemocnění. Pro úspěšnost léčby by měli být léčeni či minimálně vyšetřeni všichni sexuální partneři. Terapie může být buď medikamentózní (léková) či chirurgická. Do první skupiny patří látky, které ničí postiženou tkáň v určitých léčebných intervalech do úplného vyhojení. Např. podofylin, podofylotoxin ( Wartec krém), 5% imiquimod (Aldara krém), koncentrovaná kyselina trichloroctová. Nepříjemnou součástí lokální léčby mohou být nežádoucí reakce v místě aplikace, které se projevují zarudnutím, svěděním, pálením, bolestivostí či otokem trvající různou dobu. Další možností je celkové podání tzv.imunomodulačních (imunitu podporujících) látek, například Isoprinosine tbl. Medikamentózní léčba je vždy vázána na předpis lékaře. Do skupiny chirurgických metod zařazujeme tzv. kryoterapii, což je zničení postižené tkáně velice chladným mediem - běžně užívaný je tekutý dusík. Další možností je odstranění ložisek vyříznutím či snesením postižené tkáně v lokální či celkové anestézii (závisí na rozsahu postižení). To se provádí jak skalpelem, tak elektrickým nožem či laserem. Tyto možnosti jsou omezeny místem výsevu, neboť ne na všech místech je možné provést odstranění popsanými metodami.